Plyneš svými lesy
Plyneš svými lesy
Voda, vyděšená
bubny deště.
Pomalu hloubí
tvou tvář
do kamene.
Plyneš svými lesy
vysázenými prsty novoluní.
Uvnitř tvého těla
rzivý smích.
Vyhnala jsi duši.
Tvé dlaně se modlí
k vráskám prachu
jež potkáváš na cestě
za humny samot.
Jsi tu ještě ?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Ta otázka na konci...zatra, ta je fakt naprosto oprávněná! Skvělá báseň, skvělej závěr.
29.09.2024 20:03:27 | cappuccinogirl
Nejde o to nějakou báseň napsat.
Báseň je třeba prožít, aby to byla pravda ...
PP
30.09.2024 17:19:31 | Howkins