Loučení

Někdy je to krátký,
rychle bouchneš vrátky
a už letíš pryč,
jak když práskne bič.

Však za setkání letních,
chci počkat si i na sníh.
A s úsměvem na svých rtech,
zůstat než svět skončí v plamenech.

Až čas nám tu dotiká
a dohraje muzika.
Nezbývá už moc.
Srdce křičí o pomoc.
Objetí či políbení?
A co, že se tím vlastně změní?
Nic nezmírní hořký likér z rozloučení.