čtu čáry v dlaních jako knihu
zrcadlí minulé i příští
a jako řeka pod skalami
i já se o své břehy tříštím
a jako pramen pod horami
i já dospívám k svému moři
a dokud svět mi dá dost lihu
světýlko v lampě pořád hoří
mě věštkyně vyvěštila, že těhotenství je možné, ale děti mít nebudu... měla pravdu. mám Tvé tolik ráda. * jsou brilantní! :-))***
04.10.2024 03:13:53 | Iva Husárková
Mě jako dítěti jedna věštkyně předpovídála, že budu mit za svobodna dítě. Kdyby jsme se na vojně z manželem nevzali vyšla by ta veštba. Veštila i zbytku rodiny, vše se vyplnilo.
03.10.2024 19:31:30 | Marťas9
Čáry na rukou nelžou, je v nich hmotně otištěn náš fyzický život.Hezky napsané.
03.10.2024 13:05:29 | Jeněcovevzduchukrásného
Skvělá, Mariane. Víš, co si myslím - že kdybych uměla číst z dlaně, tak si ten život tak nevychutnám... Ale nevim, třeba se pletu:-)*
03.10.2024 10:57:52 | cappuccinogirl