CO TY?

jistoto nejistoty
pevně se opíráš o chatrné ploty
až usadíš se v průzračný kal
matná průhlednost popluje dál

v mezičase radosti
i smutek se občas smál
převlečený za dovětek zpolknutého slova
čím častěji koupeš se
tím kalnější je voda

pokojné vlnky co stále čeří nás
občas šplouchají přes hráz
když sama sobě i nám chybíš
stále se tomu divíš

posloucháš
zvuky můry křídel o sebe nahlas bijícich
jak mění se ve sprchu slabik veršovaných
vpijí se do země kaluž slz radostně slaných
pak vyschlý kal zvíří prach smutků planých
v šeď obzorů pestřebarevných