masochismus

Třesou se mi ruce,
zápěstí mám celá od krve,
a přesto cítím touhu - být s Tebou.
Klepou se mi kolena,
vidím, jak to bylo poprvé,
a i přes zlámané kosti,
přes touhu po radosti,
přesto cítím touhu - být s Tebou.

Mám sněžně bílou kůži,
co ji zdobí modré skvrny,
a přesto stále toužím - vnímat jen Tvůj dotyk.
kdysis mi dal růži,
ta zvadla - zbyly z ní jen trny;
a přesto, že je po ní,
stále cítím, jak mi voní,
a taky stále toužím - vnímat jen Tvůj dotyk.

Už nemůžu mluvit,
rty mě bolí od úsměvů, které jsi mi sebral,
a i přesto musím - šeptat Tvoje jméno.
Lokty černé od Tvých cigaret,
jak dusil jsi hněv, zatím cos mi žehral;
a přesto každá prosba,
byla silnější než hrosba,
a znovu donutils mě šeptat - Tvoje jméno.

Zlomil jsi mi duši...
popálil mi tělo...
Tak proč sakra toužím - být s Tebou?!
Hlava, ta mě pálí....
a ruce už jen zebou...

očím dávno došly slzy.