Hudba

Pod kouřem z cigaret,
lehává nahá,
pro celý kabaret
je to ta pravá.

Tělo bělostné v modré záři,
v zádech se prohne,
se vzrušením v tváři
tě do srdce bodne.

Někdy tak nádherná,
že to až bolí.
Jindy je úderná,
až tě to skolí.

Své tóny, když pěje,
zjihnou i vrazi,
ona v útrobách hřeje
a na zádech mrazí.

Jemně svá slova si volí,
jimi protíná pásma a duše pojí.
Pro jednou rány ti hojí,
podruhé sype je solí.

Jako alkohol ve tvém oběhu,
ztěžka bráníš se jeho vlivu,
smysly otupí a zbaví tě postřehu,
zároveň bere i dává ti sílu.

S láskou objímá všechny své milence,
do ucha něžně ti šeptá,
že zrovna tebe nejvíc chce
a na tvůj názor se neptá.