Cesta

Od malička chceš New York,
mezi  dvěma kostely a barem,
hledals schody, pro výhled na zem.

Včerejšek se ztratil v mlze,
cítíš se tak blaze,
teď ta cesta jediná,
jednoznačně zmatená.

“Z ničeho” omámená,
svěží vůní “sfetováná”
duševně mnou propletená,
na vrcholku Empire Buildingu
ztrácená ve svém snu,
nehledící v před a zad…

Zapomínáš jak mi máš říkat,
že nejsem doktorem,
ale tvým prorokem!!
 
Říkáš jen:
“Víš, že já chci jen tebe,
můj znalče sladičký.

Překonejme osud náš,
já budu světlonoš Váš,
láskou vás rozmazlovat
a celý den si s Vámi povídat”
 
Do prdele,
však ty víš,
že i já tebe chci.
A do hvězd pohledět.
-
-
Teď tančíme pod lampiony,
lampiony světa
a zní ta “naše věta”:
“Amore, che cos’è l’amore