Anotace: Jak básníci neztrácejí naději...
Polož mi hlavu na stehna,
Dívej se do očí, či zavřené je měj
Hladit Tě tiše po vlasech, a Ty
Ty se při tom usmívej
I v tichu se zračí Tvá krása
a káva nám voní na stole.
Tam na cestě tenkrát stála kráva
tam byl jsem hloupé batole.
Dík náruči tvé a polibkům
dávno je, že nevím ani sám
Však jedno jistě vím,
uvnitř dík tobě nejsem sám...
Naděje nikdy neumírá,
když ruka ruku svírá...
12.10.2024 21:29:33 | Emily Říhová
Kéž by jí svírala a hřála
Ani nemusí být hravá
Jen nesmí dusit a pálit
a umět měla by hladit
14.10.2024 19:21:19 | Protos1182