Umělý ráj

Míjím vlaky do pustin tvé krve

vlečeš tmu či rychlík blázní?

průšvih jak fabrika na medovinu

spustil rolničky štěstí...

 

Prádelna pocitů prohořívá

a z nástěnky pro ideology

nezbyl popel ani kosti žalu

jen tváře zpěvu o štěstí...

 

Motory vrní v rajských uších

stanice míru nikde nekončí

špetku mizení za peníz mrzký

bijí zvony , bijí o štěstí...

 

Stráže na cimbuří halekají cizí řečí

pětihaléř jak kolotoč barevných očí

pije vášeň mocné šlechty v kočárech

přišlo nebe, sneslo korálky štěstí...

 

Zamhouřilas lesk očí v přípitku noci

všechny vlaky řítily se čarovnými tepnami

včera už nestálo zato dýchat květů šarm

však dnes minu se i já s vlakem

 

co nikdy nekončí ve stanici Štěstí...