až za hranicí víry
v temnotě a tichu
klíčí, vzlíná
a pulzuje
zlatou strukturou
nepovšimnutě čistá
skutečnost...
Olga de Amaral
Teda Son, čtu ve vlaku, mám brýle, otevřela jsem si i tvůj odkaz, a pořád jsem naprosto "netknutá" No je to jasné, musím ještě prozřít. Snad mi to nebude trvat dlouho :-) Bo jsem už ze staršího tkaniva ..
16.10.2024 19:22:01 | Vivien
já myslím Viv, že takhle je to úplně správně... já jsem tknutá jen někdy, a když se tak stane, tak si to vetknu do básně, abych si, když nejsem, mohla sama přečíst:)
16.10.2024 20:47:43 | Sonador
Kde? Kam? Tam, co už není nic a tím pádem vše nebo do té ilustrace? Struktury, ve kterých se tak rád ztrácím. vždy je zlatá.
14.10.2024 10:04:33 | Jan Kacíř
představ si, že ten obrázek je "tkanina"... a zjistila jsem to až potom, co se mi ten obrázek k textu "našel":) ...dělá (a vidí) úžasné věci
https://plinth.uk.com/blogs/magazine/striking-gold-with-olga-de-amaral
14.10.2024 16:39:00 | Sonador
Ještě než jsem si přečetla tvé verše, zveřejnila jsem zde básničku, kde tkám zlatavou nití :))
...ale na rozdíl od Tvé je to básnička dosti pragmatická bez Tvé jemné moudrosti :)*
13.10.2024 08:50:15 | Anfádis