Zapomnění

Ve stínu tvých krásných úst

tiše a mlčky stál,

tu nejkrásnější z jeho něžných múz

opustil a nechal jít někam dál.

S léty přichází procitnutí,

které nenechá jeho srdci spát,

vzpomínka za vzpomínkou ho teď nutí,

o tom krásném co bylo nechat si jen zdát.

On zůstal sám a ona je již pryč,

čas vše tak rychle mění,

od lásky oba již zahodili jejich.klíč,

on zůstává v povzdálí a v zapomnění.