den jako štěně
ránem vrtí
narozen uprostřed
své smrti
hlas ze tmy řekl
Tvůj strach z noci
snem milosrdným
odejmu ti
tak tu teď sedím
ruce v klíně
hlas se mi třese
kvůli vině
za všechno může
divný pocit
láska má blízko
k rakovině
chce stále víc
a víc a více
až skončí uzlem
na tvé klice
kam ale utéct
snad jen skočit
jen najít
okno do ulice
mě to připomnělo žravou dámu, ale taková ona není...kdo jak s čím zachází tím i schází...
18.10.2024 11:50:40 | enigman
Tvé verše temnotu v sobě nesou,
touhu po úniku, po klidu...
"za všechno může
divný pocit
láska má blízko
k rakovině"
nádherné, silné a pravdivé :)
18.10.2024 09:03:42 | Datlovka
Den je jak štěně, se mi líbilo
Pak jsem se asi ztratila...
Věřím, když člověk do díla
se pustí kdykoli, pak život tolik nebolí
18.10.2024 08:26:54 | šuměnka