Zas je tu úplněk a já zářím
zas se mohu radovat
od mala mu věřím
už jako malá jsem zkoušela o úplňku čarovat.
Přála jsem si pro druhé
pro mé nejbližší, drahé
přála jsem si dárky, věci
zkoušela jsem to přeci.
Však velkou radost jsem měla
když se mě kouzla vyplnila
v tu chvíli jsem uvěřila
že úplněk má moc o které jsem snila.
Mám ráda, když na mě v noci svítí
když ozařuje potemnělou krajinu noční
Jemu nastavují svou tvář
kvůli němu posouvám polštář.
Zkrátka věřím v jeho dobrotu
tak přistupuji i k životu.
Krásné a závidím.. na mě působí úplně přesně opačně.. Otevírá mi ty nejčernější kouty duše, vždy nemohu spát, a jen čekám, kdy mi narostou vlčí drápy, táhle zavyju a rozběhnu se nocí.. každý to máme jinak..
19.10.2024 15:01:37 | Sid
Též na něj promlouvám
A s láskou hledím
Ano, má sílu velké magie
A umí programovat, jeho kouzla znám
A ti, kdož věří, v nich ON ozije
Ale to davno všichni moudří vědí
:)
Krásná poklona výsostné Luně
19.10.2024 02:44:55 | šuměnka
...tomu se říká šťastná povaha...to je krásný...;-)jsem úplnej opak...zářím temně...úplněk mě sejmul..a to jsem ani nevěděl, že byl...
19.10.2024 00:25:47 | Marten
K životu přistupuješ krásně...
To je cítit z tvé básně.
Druhým přeješ víc než sobě.
To je vzácné, v dnešní době*
18.10.2024 23:13:23 | cappuccinogirl