Nasycené vůní hub
a světlem zlata padajícího v listí
nasycené mokrem
v šeptání pod nohama
žaludy křupou sladkobolnou píseň
když do duše bublá mi
potůček klikatí se pod javory
přímo do srdce zpíváš
lesní písně o naději, nasycené
šustí do vlasů jako pírka
poztrácená v jehlicích ticha...
prodchnuté vůní
a červení zralých plodů
podél cest rozsypané je
...štěstí.
Sonador
...taky jsem za zlatě slunečných dnů na procházce přírodou potěšený...fakt štastný...
20.10.2024 22:06:26 | Marten