žijeme
z kloubů doby
vytržení
v celách svých
předběžných
zadržení
my ... jako
hlavy z špendlíků
utopení
v řece deštníků
červení zimou
nosy, tváře
a bílí
kresby z bestiáře
plujeme deštěm
kam?
to nikdo neví
za každé ještě
vznikne nový
prevít
v tý cele
se dá narazit (na prevíta)
tak že to bolí
ale taky...na přítele
Carpe diem, Mari a z deštníku udělej si loďku...propluješ, vším*
21.10.2024 16:32:12 | cappuccinogirl