Zrnka času

Písek v hodinách pomalu plyne,

černá kočka se v trávě mihne.

Bílá se schovává za rohem,

chce přisypat zrníčka skrytým otvorem.



Na šedé zdi amfiteátru sedí vrána,

čeká na paprsky nového rána.

Vzhlíží k oblakům potměšilých snů,

ráda by změnila směr ubíhajících dnů.



Zelená housenka klidně pozoruje okolí,

hledá bezpečné místo, kde se zakuklí.

Snad nebude váhat příliš dlouho,

vzlétnout je její nevyřčenou touhou.



Metamorfóza je u konce,

tak překonej vzdušné hranice.