obelstěn

 

sám sebe stavím na rozcestí 

kde nedohledno k nebi ční

 

stál malý domek na předměstí

věříš, že byl jsem uličník?

 

tam malé sny v malinkých očích

a mimo čas se vařil den

 

mlč!  nebo teď hned dolů skočím

svou vlastní myslí obelstěn

 

na poušti slov zbytečné tečky

komu se lísá vlastní stín?

 

poslouchej...slyšíš struny léčky

jak tiše znějí vínem vin?

 

zbořené brány, východiska

už dávno nevím kudy kam

 

v kamenech, písku, vítr píská

vyber si cestu a jdi sám