básně
básně
čtu básně
jako těla žen
očima svlékám
vrstvy jemné
asi to musí
být vzájemné
když sám se cítím
obnažen
čtu je a zároveň
i laskám
rukama jejich
tvary hladím
až k zešílení
je tím svádím
tak tomuto
se říká láska?
a jejich chuť
ta sladká slova
když po jazyku
zvolna stéká
ani hořkost mne
nepoleká
to svedu se
i zamilovat
když nahlas čtu je
slova žhavá
či ledová
jak vichr v lednu
jak vybrat si z těch všech
jen jednu
každá v tu chvíli
je ta pravá
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Každá ta pravá... má jen toho jednoho pravého, Mari???
Je to správnej dodatek???
Proto pořád čteme?
Proto stále chceme
hledat v knize lásky?
Příteli, bez nadsázky,
často jde o krásný rýmy...
my lidé opájíme se jimi*
02.11.2024 20:40:19 | cappuccinogirl
To je moc povedené..
hudba, ženy a básně,
vidím to téměř jasně,
smyslné rty a hebká kůže,
však trny má, každá růže.. :)
01.11.2024 09:22:12 | Elisa Day
Chodím si číst verše na doplnění sama sebe, občas mi chybí dílek, abych se poskládala:) jsem ráda, že v tom nejsem sama
01.11.2024 09:12:33 | nehledaná
dělám to právě tak :)
ráda se kochám jimi
a ráda nechávám se inspirovat slovy
by nové verše vzlétly jako pták
by v rytmu křídel vznikly nové rýmy
co nebesům svůj příběh v třepotání poví...
01.11.2024 08:06:29 | šuměnka