dnes

až skončí sen, zemřu v tu ránu

podoben stínu v paravanu

který hraje své etudy

 

své malé hloupé komedie

o tom, jak krásně se nám žije

teď, když svět ztratil Jezídy

 

v područí plánů na obnovu

smíme si zoufat zas a znovu

s iluzí lásky v pěstičkách

 

se slovy pánů prostým lidem 

o tom, jak s bohorovným klidem

zdraží nám sýry v pastičkách

 

kolikrát ještě uslyšíme

že pro jiné se nehodíme

jen pro práci a mlčení

 

a my, duch stroje s tichým chodem

hledáme stěnu s tajným vchodem

do času s jiným určením