Podzimosráz

Mám srdce zrezivělý  strojek 

v kleci myšlenek

pomníky ze skla, v prasklinách smrt

šeptá  básně do prachu špinavé ulice

-jen ozvěna bez věna

 

v průchodu muž bez nohy žebrá

Jak se užívá svoboda na recept?

 

duše se dusí spoustou barev

všechno je vlastně křehké, vzácné...

pak odejdem ze života, sami

 

Jak stíny zmiznem, 

smích zdá se krutý nesoucí žal

vážem kytice na hrob nikoho

Kdo v něm zůstává je jen vězeň

 

_ podzim a listopad

 

 

takto miznem potichu

 

 

.