Jednou až tvé srdce zapěje,
o půlnoci slunce povstane,
země se s námi zachvěje,
vichr v bezvětří bol odvane.
Až v poledne i hvězdy budou zářit,
pak srdce tvé poslepu zasáhnu,
naší lásce se možná bude dařit,
snad i já svého štěstí dosáhnu.
Až voda do kopce bude směle téci,
když i nemožné stane se skutečným,
pak nebudeš si připadat jako v kleci,
teď náš osud však jeví se konečným.