Přístavy

PŘÍSTAVY

Odcházím z domovních dveří
vstříc světu nových realit. 
Nelétám, neb nemám peří,
v ruce mám cígo a igelit.

Přícházím k novému světu, 
zmatený, do světa šalin.
Jsem doma? Nebo se pletu? 
Jsi tu ty, s tou vůní malin. 

Vyplouvám na moře dospělost
a břeh mládí ztácí se v trapu. 
Zážitků zažil jsem víc než dost 
a po dechu ještě z nich lapu. 

Připlouvám do šedých přístavů, 
kde celé dny mlhavě prší. 
Hledám však náplň těch šedých dnů - 
veselost, pohoda kolem mě srší. 

Neztrácím já nikdy naději 
i když čas tak rychle běží. 
Vždycky rád s tebou se zasměji, 
vždycky když ruka tvá ruku mou drží...