Samomluva.
Samomluva.
Jak z pouhého kamene broušený skvost,
jsou tvoje verše, příteli můj.
Jsme každý z nás v životě, jen, pouhý host:
přijmi to a dobře si pamatuj.
Kde hledáš, co je tvou inspirací,
když verše své skládáš a tvoříš ?
Múza tvá od tebe se neodvrací
a ty k ní pro lásku hoříš.
Slova básní mívají velikou moc,
když píše je láska a potěšení.
A, vůbec nic na tom divného není,
když múza zdrží se i přes půlnoc.
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Skvostně napsaná báseň, tak lehce plyne Ti... obdivuji!! Pěkný den, Kane :-)
10.11.2024 10:35:10 | Helen Mum
Slova básní jsou dycinky plná,
když v nich praskají ve švech emoce
Múza je něco jak tlaková vlna
co zvedne stavidla a v skoro vyschlém potoce
se slůvka proudem valí...
Příjemný večer přeju, Kane:-)*
07.11.2024 21:49:37 | cappuccinogirl
Múzy neřeší čas a překleny doby
přichází, odchází, občas se zdrží
a potěšení pro všechny, je s nimi pobýt
(a mnozí zamykají je a pod petlicí drží)
než pochopí, že tahle cesta slepá jest
(páč Múza zavřená - je jak zaťatá pěst)
:DD
07.11.2024 11:13:58 | šuměnka