Defilé mých představ
Defilé mých představ
V klínu borovice,
našel jsem iluzi,
opuštěnou,
schoulenou,
nahý obraz aktu,
v odrazu studny,
pod kořeny v půdě,
a hříšné všednosti,
přivoním k míze,
to v odpuštění,
proudíš v mých spáncích,
defilé mých představ,
krevní řečiště,
svědomí ticha,
nádech a výdech,
jsou milenci okamžiku,
zapuštěni v bytí,
vidím je, jak tančí...
děkuji Ti.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
I odraz iluze může být bohatý - na vjem.
Osloví.
Tepe ve spáncích, zvláště když je jako tenhle, když je z těch, za které ti stojí za to - poděkovat*
Krásné dílo.
07.11.2024 18:32:36 | cappuccinogirl
Ach, tak krásný komentář, Cappucinko, vážím si ho nesmírně až vesmírně : )***
07.11.2024 21:16:57 | Martin Kredba
a co ti pošeptala??
07.11.2024 16:18:03 | šuměnka
Možná to, co už dávno někdě v hloubce svého nitra vím :-), vážím si ST od Tebe :-)
07.11.2024 21:20:09 | Martin Kredba
Nádhera, obraz dokonalý. Jsem ráda, že píšeš.
07.11.2024 15:57:03 | mkinka
Jituško, děkuju Ti tak moc, vždy mě to zahřeje a vážím si toho, když zarezonuje : ) Objímám.
07.11.2024 15:58:44 | Martin Kredba