Laskala hlasem

Laskala hlasem ve voze číslo devět,

seděla za mnou, já nevěděl, co se děje,

mluvila do mobilu, mluvila jako anděl,

nelidsky citlivě, stimulovala klidem.

Mluvila mi do týla, můj mozek si jen plaval,

v polospánku doufal jsem, že bude mluvit dál,

ta slova nebyla slova, ale kouzla,

v paměti jsem si je uschoval:

"Lásko, jídlo máš v lednici,

nandej si, kolik budeš chtít,

zlato, však máme jídla dost,

klidně si dej víc, to nevadí."