Strašpytlík

~~~~~~~~~~~~~~~
Čtyři malé ušmudlané vagónky
ty má vláček Strašpytlík
ten se každé větší rychlosti
bojí, je to náš pomalík,
v prvním ušmudlaném vagónku
v jednom fialovém a ještě víc
ušmudlaném salónku
jsou už usazené borůvkové víly
v tom druhém, bleděmodrém,
taky ušmudlaném
zas motýlci bílí.
A už pěknou chvíli bílí nebyli.

Jezdit dokola se Strašpytlík taky bojí
tak pořád jen houká, houká,
každý hříbek v mechu se mu směje
a každý slimák se kouká.
Stůj vláčku, máš tady stanici,
musíš zastavit
jinak se na tebe může někdo
strašně moc rozzlobit.
Z jedné lesní malé vodní tůňky
vyskočily dvě žabičky
a kuňkají to svoje kuňky, kuňky, kuňky,
koupily si lístky
až do Žabokvak u Potůčkovic
a v kapsičce jim nezbylo už vůbec nic.
Strašpytlík zůstal chvíli stát...
ukončete nástup, musím dál cestovat.
Od tunelu běží na vlak ještě dvě myši,
vlak jim ujel a teď na myši prší
měly jste raději zůstat na místním
nádražíčku
a ne se chlubit jak vám to sluší
v myším kožíšku.

Déšťová víla toho ušmudlaného vláčka
umyla dočista zvenku
borůvkové víly zevnitř, vypraly i záclonku
a náš vláček ušmudlánek Strašpytlík
prý na uhlí už nepojede, ale na pažitku,
na šnytlík.
Ši, ši, ši, ši, až zítra pojedete myši, ši, ši…
…úúú...

~~~~~~~~~~~