v noci jsou všichni ti správni za lháře
nebe je černé
a bezedné
a tvoje duše
- silueta bez tváře
dávám si do nosu
jehly z řecka
beru čínský prášek a vystupuji z metra
kde šlahouny nadějí stále ještě dosahují
betonové hladiny
co se to děje
vy všichni co sedíte v řadě u oken
a popíjíte svoje latté
po kapsách máte kousky těch druhých
co zanechali ve vás lásku pak ostudu
hladina řeky která vám nepatří
zrcadlí měsíční noc
jak klobouk plný ovoce
jak brána do neznáma
kam mlha nedovolí bojácnému vstoupit
je to les
všechny ty náhrobky jeden za druhým
vrostlé nedobrovolnými nájemníky
hluboko do země