v šarlatu krve skrytý zraku
čeká na vteřinu své slávy
z podstaty věci u zázraku
vždycky bude ten nejvíc pravý
až tě tam píchne, vlevo v hrudi
a pot oblije chladné čelo
ucítíš, jak tě šaty studí
tak je to tady, už to chtělo
a kardinál poslední krve
bude ti žehnat shůry z kůru
třeba to vyjde napoprvé
a ty se pustíš směrem vzhůru
Třeba to vyjde napoprvé... ano, to je meritum důstojného odcházení.
Také tak vnímám.
14.11.2024 19:00:09 | Anfádis
Tohle je skvělýýý! Teda myslím to dílo. Originální téma, parádně a s nadsázkou pojatý.
14.11.2024 18:37:15 | Koala
zaplať pánbůh je to zatím abstrakce, taková úvaha, ale pokud bych si směl vybrat, tak raději rychlý infarkt, než roky mučení terapiemi a zářením
14.11.2024 17:39:15 | zase já
Pěkná, snad jsi v pohodě...
Jen mě tak napadá, že v těch sloupcích se víc skryje... člověk se holt nezavděčí všem...:-)
14.11.2024 13:41:24 | Ž.l.u.ť.á.k.