Obouvám boty z hedvábí,
vznáším se nad svým stínem.
Mé oko, vpravdě, jestřábí
soudí ten, kdo je vinen.
Kapuci přes hlavu přehodím,
aby mě jiný nesoudil,
že se sem nehodím,
že nejsem po kom toužil.
Zapnu si pásek ze zlata,
abych se cítil jako král.
Pocit jak záplata
směje se opodál.
Nasadím prsten moci:
„Ovládnu celý svět!“
Pak o samotě v noci
slzy mi budou vyprávět.
Vytáhnu nabroušený meč:
„Propíchnu všechny!“
Sám sebe oklameš –
svět tě má přečtený.
Souhlas, má velký potenciál..:)
Mnoho z nás předělává napsané prvotni nápady
Času máš nepočítaně..
15.11.2024 09:39:40 | šuměnka
Promiň, ale nemůžu si pomoct... není to to Ego, jenom si myslím, že ta báseň má potenciál, ale strašně jí ničí ten rytmus...
Nebylo by lepší se tomu trošku věnovat a v rámci rytmu ty verše trochu sladit, aby verš A měl stejný počet slabik jako následující verš A, a zrovna tak B a B... atd... ?
Například:
Obouvám boty z hedvábí,
vznáším se nad svým stínem.
Mé oko, vpravdě, jestřábí
soudí ten, kdo je vinen.
Nezní to líp?
Je s tím samozřejmě víc práce, ale o to víc si pak té své tvorby budeš vážit, věř mi:-)
14.11.2024 21:44:17 | Ž.l.u.ť.á.k.
klidně mi napiš jak bys jí udělal ty, budu rád,
já napsal jsem jí v moment, kdy cítil jsem svůj pád :)
15.11.2024 00:19:20 | die4roses
máš pravdu, napsal jsem to jako rychlovku, pocitovku, chtělo by to víc něhy.. moc díky za koment, upravil jsem podle tebe.. někdy je spousta veršů zahozená a druhej pak vidí to jinak..
15.11.2024 00:15:24 | die4roses