Bedlivě čti, nech se jen objímat,
každičkým slovem budu tě napínat.
Vezmu to od lesa, tam kde je klid,
v hlubokém tak, že nepotkáš lid.
Kde trny ostružin, nohu ti poškrábou,
přesto jim odpustíš, ony jen zeslábnou.
Bedlivě čti a nech se mnou uhranout,
některé pocity jsou někdy za hranou.
Už se tam blížíme, už jenom krok,
připrav se, neboj se, už jen pár slok.
Podej mi ruku, budem tam dřív,
obejdem smrky a taky pár bříz.
Vidíš tu řeku, vidíš ten proud?
jak naše životy, budou si plout.
Už se tam blížíme, vidíš to světlo,
a támhle v dálce, něco snad kvetlo.
Tak už jsme tu, tak otevři oči,
život jen náhodou, do tebe vkročí.