usebrání
usebrání
střep v dlani z prasklé láhve slibů
až do svítání bolí v kůži
když zranily mě trny růží
proč opakuju stejnou chybu
proč jako stín se k lampě vinu
a hledám smysl v druhé době
snad víra, že i kdesi v tobě
naleznu víc, než lásku k vínu
pošmourným ránem syčí písty
to vlaky jedou kamsi k jihu
srdce jen tiše nese tíhu
větší než může, jsem si jistý
na křídlech racků uchechtaně
mizí můj strach a špína noci
a zvláštně neurčitý pocit
říká Připrav si pevné saně
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk