Eva
Eva
Jedu na poštu.
Jsi doma?
Slova známá.
Haló, kávu ano?
Ne, tu už jsem dvakrát měla.
Čaj.
Při šálku počítáme roky
společného pobytu
napříč vesnicí.
Též se odstěhovala
z matičky Prahy.
Povídáme jen letmo,
co dělají děti
a upíjíme den hezký a krotký.
Jsem starší.
Vadí to někomu?
Usmíváme se
a každá jdeme
svou cestou.
Nesmějeme se
nad záchranou vestou.
Měsíce ve spojení
krásně padnou.
Jo.
Jsi doma?
Slova známá.
Haló, kávu ano?
Ne, tu už jsem dvakrát měla.
Čaj.
Při šálku počítáme roky
společného pobytu
napříč vesnicí.
Též se odstěhovala
z matičky Prahy.
Povídáme jen letmo,
co dělají děti
a upíjíme den hezký a krotký.
Jsem starší.
Vadí to někomu?
Usmíváme se
a každá jdeme
svou cestou.
Nesmějeme se
nad záchranou vestou.
Měsíce ve spojení
krásně padnou.
Jo.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Jemné nyance *
16.11.2024 11:47:47 | Dejvis
Evička má velký příběh a jsem ráda, že jsem jí mohla věnovat básničku. Na svůj věk ještě chodí do práce. Syn se jí málem přiškrtil u porodu, celý život se snažila, aby mohl vést plnohodnotný život. Vážím si jí jako člověka, který roky nezapomíná na starou kámošku Jitku. Objímám.
16.11.2024 11:51:54 | mkinka
jen ti starší lidi se ztrácej,
ale ty jsi krásný kvítek,
nerezavěj
15.11.2024 20:34:09 | víc