vzpomínáš

 

vzpomínáš si ještě na ty časy

byli jsme mladí a hloupí

ve větru volně nám vlály vlasy

my čekali, kdo si nás koupí

 

kdo chtěl, tak šel a prodal se hned

vždyť strana tu byla jen jedna

jenže bohužel pro ně pak padla ta zeď

a možností do nedohledna

 

ty chvíle tam v tmách, kdy každý se bál

vzpomínáš, zima jak v morně

proti nim každý sám za sebe stál

a oni to zvládali vzorně

 

po boku bok a pendreky vztyč!

pak začali mlátit nás všecky

pozdě je utéct, teď jestli chceš, křič

brali to šmahem, i ženský

 

krev tekla a pláč ti zaslepil zrak

dodnes je cítit smrad strachu

co mělo se stát, ať tak nebo tak

se stalo tak, jak chtěli, brachu

 

až zítra tam budou zas projevy mít

ti, kteří tam stáli tak tiše

dnes bez pendreků, jo chce se mi blít

už zas rudý sajrajt k nám přišel