mlha v jeho duši
bloudí sám
myšlenky těžké
jako podzimní déšť
pes však ví
o pradávné smlouvě
kdy první vlk
přijal člověka
přichází tiše
převalí se na záda
čtyři tlapky vzhůru
prosí o pohlazení
v psí radosti
taje jeho smutek
jako sníh
pod jarním sluncem
není třeba slov
ani složitých léků
stačí přítel
s hebkým bříškem
Moc hezky napsané. Naše dcerka před deseti roky donesla domu malou černou kuličku, a ta neskutečně získala spoustu srdíček. Vím o čem píšeš...
17.11.2024 21:03:45 | Marťas9
Oni to s námi umějí a dokážou si nás omotat kolem tlapky. :) Děkuju za milou návštěvu.
18.11.2024 11:34:45 | Ywach
psí srdce nenahradíš
psí věrnost nepředčíš
psí oči těžko zradí
s ním vždy si budeš blíž :)*
16.11.2024 17:56:03 | šuměnka