Temná zima

Jedním slovem...
Krása...
Co dokáže barevný podzim,
když potká paní zimu?

Zbarví šat do zemitého nádechu...
Obarví blond na rezavo...
Přehodí přes sebe přehoz,
jako na svatbu...
A tichým lehce křupavým zvukem se pohybuje do taktu přicházející zimy...

Zima ozdobí bílý přehoz mrazivými
třpytkami...

Vítr shazuje oslabené jedince
a ti nejsilnější zůstávají...

Mráz si je hýčká,
nechává je pro ozdobu,
pro pastvu vnímavých očí..

Ty detaily se nikdy nevymažou z mysli...
Zůstanou tam do té doby,
než je vystřídají první paprsky
dotýkající se zasněžené země,
nebo taky krása zasněžených stromů...

I zima ukrývá spoutu krásy,
je sice chladná, mrazivá,
někdy nekončící...

Ale jednou musí předat tu vládu jaru.

Slunce řekne... Dost...
Nyní vládnu já...

Bílá mrazivá barva zmizí,
travička se obarví na zeleno...
Modré nebe rozjasní sluneční paprsky,
vyraší první sněženky, bledule...
Skalničky dostanou povel,
že jsou na řadě...

Stromy začnou pučet...
Ptáci stěbetat...

Nastane nejkrásnější období,
zrození všeho netrpělivého, živého,
krásného...

Z barevného podzimu,
mrazivé zimy
se přehoupneme
do zářícího jara..