Dám Ti svůj plášť děravý

Tvé prolité slzy osuším
ve svůj plášť děravý
aby Ti oči zářily
jako hvězdy
si můj vesmír
můj plášť zbavím
trnů dokud tu budeš dokud budu
my tři stále jsme v sobě
neb ten strom
jeden jsme
s trny
v plášti tak našem
pojď už trny nebolí
jsme tu my tři


Tvé nitro bolavé
a příkoří najde své hvězdy
a celý vesmír přání
lásky i v bolesti
jako doposud

Sny se vrací
v Tvých očích
co září
vracíš se mi
z propadlin
temnějších než stín
co nechci raději znát

Pro tvou zář
dám svůj poslední plášť
by si tu žil rád vždyť nejsi sám
proč jsi to nevnímal
ztrhán svým bolavým já
...Vím

Slzy uvnitř uzamčené
vždyť vidím jak jsi zamyšlený
a naším vrakem
v zemi rozvodněný
přistaneme
Na suchu
Uvnitř životů a bolů
na Zemi i podnebí
s křídly
neb máme o sebe strach
jsme poutníci cesty ran
v poselství bojovat s ranami davnými
co způsobili mnozí
Milovat vše co můžeme dát
radost
štěstí
lásku
i tu bolest ach chci s Tebou
chci milovat
celou podstatu souznění
odevzdaná a vděčná
že jsi