Pohrdám vámi, šlechto zpupná,
jste, jako balvan uvázaný na šíji.
Jen tím se cpěte, co vám chutná,
pomalu vás to obžerství zabíjí.
Hrdla svá prolijte litry vína,
kořalkou nešetřete zhola nic.
Ráno vás položí kocovina:
když všechny ne, tak aspoň polovic.
Pohrdám vámi, vy neznabozi,
vy zplozenci pekla, špíno světa.
Copak vy nevidíte, že vám hrozí
zkáza a zmar a po vás veta ?
Kolik je hrdel, tolik pohrdání
Šetřete slovy, vzpurný rytíři
Balvany hledejte v měchýři
Sic budu druhy před vámi chránit
Prolita země je vínem i krví
Sinalý obličej prozradil vás
Ráno je daleko, nyní už čas
Vykopat zadky svý, zamračit brvy…:))
**
snad jsem ti to nezkazila? - nedalo mi to :DD
21.11.2024 17:42:54 | šuměnka
Nepokazila, je to napsané ve stejném duchu a klidně by moje báseň mohla takto pokračovat, ale jako PS. Jsou to myšlenky po druhém nádechu. Poradila sis dobře, můžeš se přihlásit mezi nás rebely. :-))
21.11.2024 17:56:22 | Kan