Tady a teď
Tady a teď
Zavřít oči a usnout,
nechat se přikrýt klidem,
jak mořská pláž vlnou za přílivu,
nechat se pohladit snem,
iluzí štěstí,
usnout a už se neprobudit,
přenesen o miliardu světelných let,
blíž k začátku konce.
Ostnatým drátem se omotám
a skočím do řeky proti proudu času ,
vodou pohlazen po těle,
zatížen bolesti
a vzpomínkou na tebe.
Jak moc se člověk musí zabít,
aby opravdu zemřel?
nechat se přikrýt klidem,
jak mořská pláž vlnou za přílivu,
nechat se pohladit snem,
iluzí štěstí,
usnout a už se neprobudit,
přenesen o miliardu světelných let,
blíž k začátku konce.
Ostnatým drátem se omotám
a skočím do řeky proti proudu času ,
vodou pohlazen po těle,
zatížen bolesti
a vzpomínkou na tebe.
Jak moc se člověk musí zabít,
aby opravdu zemřel?
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
..říkám si, jak moc musí být kdokoli zamotán do hlavolamů, aby se na tohle ptal??
**
a to to jakkoli nezlehčuju - oběsil se mi bratr - takže doživotní otázka mne samé?
22.11.2024 15:01:07 | šuměnka
To je mi moc líto ale tohle není hlavolam, tohle je o bolesti, smutku a beznaději, tady a teď
22.11.2024 21:17:40 | Kamikadze