Tak

Tak

Tak nějak neví, kým je,
chodí, tvoří a žije,
splýnů teď bylo dosti,
ne však do minulosti,
prostě se děje i přes,
kdy navštěvuje aj les.

Tak třeba zase někdy,
bez těch pocitů leckdy,
jako zrada tvářící,
duše přímo hořící,
tělo jeden velký bol,
přejetý jak mnohy kol.

Tak chodí tam k úsvitu,
do svého blaha bytu,
je to uvnitř pokojík,
svému nitru vřelé dík,
a opět ve vteřině,
píseň srdce se line.

Tak v té chůzi splynutí,
těla s duší vinutí,
jde a jde, přímo kráčí,
světlem i tma se ztrácí,
v objetí všeho a všech,
žádný strach a žádný spěch.

S láskou El ????.
/24. 11. 2024/