Porcelánová pastýřka
Porcelánová pastýřka
Na chladném mramoru tančí křehké dámy,
jejich krinolíny z porcelánu šustí.
Pasačky ovcí ve věčném úsměvu
hledí do prázdna skleněnýma očima.
Baletky ve skocích zamrzlé jak v ledu
čekají na hudbu, která nepřichází.
Prach usedá na jejich něžná lýtka,
zatímco čas plyne kolem bez povšimnutí.
V noci, když měsíc proklouzne oknem,
probouzí se jejich malé duše k životu.
Krinolíny šumí v tichém valčíku,
pasačky konečně nacházejí své ovečky
a baletky tančí své němé příběhy
pro nikoho, jen pro svou vlastní radost
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Zcela nepoeticky jsem si představila figurku, když spadne na zem a urazí se jí hlavička, nebo nožička a malér je na světě. Ještě si vše přečtu jinýma očima.
26.11.2024 11:08:15 | karolinakarol
díky za zastavení, budu doufat, že mají nějaké speciální noční pojištění proti pádu, podobně, jako když se neutopí mořská víla, která je napůl člověk, když se ponoří pod vodu. :-)
26.11.2024 11:26:50 | Ywach
Děkuju za vtančení, Rafinko, budu si někdy muset přečíst cínového vojáčka. Toho mám snad úplně nejradši. :-)
26.11.2024 09:42:45 | Ywach
Jak od Andersena, trochu smutná a přitom kouzelná atmosféra s lehounkou radostí. Taky mám radost, že jsem mohla toto číst a vtančit do tvých veršů :-)
Krásné moc! ;-)
26.11.2024 08:15:13 | Rafinka