Prosím vás, doktore
Je to se mnou vážné?
Mé srdce horké kdysi bylo
A teď je náhle vlažné
Řekněte mi, doktore
Proč se chladem třesu
Já přenášela dříve hory
Teď pírko neunesu
Povězte mi, doktore
Kde mám sílu brát
Když osud na mě nakládá
A roky už jsou znát
Co říkáte, doktore?
Že vůbec nic mi není?
Že všechno, co mě trápí
Jsou věci každodenní?
Tak víte co, vy doktore?
Je konec mezi náma
Až mě zas bude něco trápit
Já poradím si sama
Když mu řekneš co ti je a jaké má napsat léky, tak tě bude starostlivě léčit. To dá rozum. :-))
26.11.2024 19:20:39 | Kan
Zdravím tě po dlouhé době.. Námět textu je srozumitelný, napsaný čtivě a líbí se mi. Nemusí být ani žádné jinotaje,jak je mnozí autoři rádi používají
26.11.2024 18:42:45 | Admirál
moc ráda Tě zase čtu, Veroniko*
26.11.2024 16:42:05 | Sonador
Děkuji. Dnes mě to napadlo, jen taková kravinka, ale proč se nepobavit, že. Nějak mi žádné hlubokomyslné verše teď nepřicházejí. Co nadělám :)
26.11.2024 17:08:04 | kozorožka
uuf - tak jsi na to přišla sama!! boduješ
už jsem chtěla psát, ať se na něj vybodneš :)
26.11.2024 16:20:18 | šuměnka
doktoři jsou na hovno...jak se zpívá v známé písni, jen se dívají trubičkou do ucha, do řiti...
26.11.2024 15:51:53 | zase já