Nemám čas, sorry 1 2 3 4 5 6 7

1.

tvé umělé úsměvy pro umělé kolemjdoucí
a tvoje umělé štěstí v malé umělé plastové krabičce
listnaté stromy opadají
a jehličí se nenajíš
zůstaň uměle šťastná
alespoň šťastná jsi
a unavuje mě to
dívat se na tebe a vědět
že nejsi doopravdy

žiješ v malém domě a chodíš ven se psem
ve svém uměle vytvořeném bezpečném světě
bez zrady a bez nástrah
kdysi jsi možná bývala skutečná
ale to už je jen vzdálená představa
kterou jsem měl tolik rád

a opravdu mě unavuje
být ti nablízku
když o to nestojíš
unavuje mě tě děsit
vím že se mě nebojíš
ale co když? možná?

každou noc na tebe myslím a vytvářím si umělé vzpomínky na to
co se nikdy nestalo
protože pro mě jsi pořád tak skutečná
i když vím že jsi schovaná
v té své bezpečné bublině
do které se nedostanu
máš tam jen škorpiona a jeho jed
a pořád ještě trocha sebe

chtěl bych tě držet za ruku
a vědět že ti to nevadí
chtěl bych se vidět ve tvých očích
jinak než jako podivín
kterému je lepší se vyhnout


kéž bych jen mohl být alespoň na jeden den tím
pro koho bys chtěla žít


2.
možná když jsme byli ještě děti
bylo by to snadnější
jen tak přijít a říct ti
že jsi hnusná a šťouhnout tě do zad
ale je to za námi a už se to nevrátí
víš?

a víš že bych tě na rukou nosil
kdybych jen směl
a ty vlastně vůbec nevíš kdo jsem
nevíš že bych tě nikdy nenechal napospas vlkům
ani medvědům

protože jsi jenom jedna
a jenom jedna která se nikdy nevrátí
bohužel

vím že jsi přestala věřit
a stala ses opatrnou
a že jsem teď pro tebe jen prach na zemi
nebo koberec který bys mohla pošlapat
ale nic na světě ani ty nejhorší pomluvy
mě za žádnou cenu nedonutí
chovat se k tobě tak
jako ty ke mně

protože jsi jenom jedna
a já jsem jenom ten který se nevrátí

asi jsem si tě jen vysnil a takovou
jako jsem tě v sobě nosil
jsem tě nikdy nepoznal
protože jsi jiná
zlá a bolavá

už nikdy žádná bolest všechno uzavřeno
všechno jsme si už řekli a teď je čas
nemít na sebe čas

3.
až tě jednou potkám tak už nebudu ten za koho se budeš stydět
a až mě jednou poznáš budeš to dobře vědět
až mě ztratíš bude to poprvé a naposledy
a pokud se někdy vrátíš
já o tebe stát nebudu
protože všechno je jenom jednou
a pak už ne

4.
nastal podzim
konečný čas
až když jsem ztratil veškeré šance
poznal jsem že za to stojíš
celou dobu jsem se hnal za iluzí a měl tě poblíž
jen jsem to neviděl
celou dobu jsem měl milovat tebe
ne představu
už mi nic nepomůže
žádné nadějné zítřky neexistují
namlouvám si věci které se nedějí
a ubližuji lidem
kteří si to nezaslouží

chránil bych tě před každým kdo by ti chtěl ublížit
ale chránit tě před sebou neumím
nezvládl bych nic z toho co jsem si vysnil
anebo jo?
láska je teď už jen slovo na které bude sedat prach
pro tebe jsem podivín
slídil
a máš ze mně strach
a pro sebe jsem už teď mrtvý
sebevrah

5.







?


6.




?




7.



...






















...protože když iluze roztáhly své sítě a lapily mě do nich
myslel jsem si že všechno bude růžové
jenom jsme se motal v kruhu
všichni mě plácali po zádech
a já byl přesvědčený že jsem šťastný a svobodný

ale teď je konečně po všem a já si můžu sbalit kufry
a jít zpátky domů
za svou rodinou

!