Že nepíšu to není zdání,
chybí můza, chuť a "jedna" paní
Prázdná hlava při svítání
Prázdno, když jde usínání.
Jméno z dávna, jako z bájí
Mozek stejně nemá stání.
Pádí stále někam vpřed
Bez ní prázdný tenhle svět.
I tady jsou, není zdání
chvíle krásné, povídání
Výčitky pak ale běží
závěj chladu brány střeží.
~☆~
Stačí, aby chybělo to jedno jediný "konkrétno" a na světě je proklatě smutno...
Je fajn mít kolem sebe přátele, je to moc fajn, ale přesto...
Jak já tomuhle dilku rozumím...moc za něj děkuji, zas jedno zrcadlové, ale to se mi u tebe stává často... příteli*
27.11.2024 22:18:27 | cappuccinogirl