Jen tehdy ...

JEN TEHDY ...

Pláču jen tehdy,

když předčítám potichu

a slova se váhavě vznášejí v bezvětří,

tehdy se vzdávám

i posledních nadějí,

že básník mě pro jednou bolesti ušetří.

Pláču jen tehdy,

když předčítám v samotě

a svět mi nad hlavou, jak mrchožrout krouží,

tehdy mi hořknou

tvá slova na mých rtech

a zůstávám jenom já, co po lásce touží.