Když slovo mlčí
Když slovo mlčí
Déšť kvetl
tvýma očima
a voda stékala
po skle tváří.
Sen tonul
utápěla se krajina.
Tak mrtví byli ptáci,
když slovo mlčí.
A déšť v mracích
klove do oken
když pláčí .
Sami sobě věrni jsme
a při tom pro druhé
takoví lháři ...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk