Bim

Chtěl bych stihnout to co chci,
tak píšu báseň do noci.
Jen tak pro tmu, mi tak krásnou,
ještě čekám, až poslední lampy zhasnou.
Soutěž o to která dřív,
vždyť ty osude ty to víš.
Potichu buď, slyšíš ten tón?
Bim bim bim nesuď zvon.
Posílám tě smrtko do prdele.
Všechno se teď ve mě směje.
Mě už nepřekvapí nic,
Hod korunou padne rub či líc?
Kolik komu zbývá, den, rok měsíc?
Kolik máš vajec tolik máš slepic.
Trhaci kalendář v čase co ani není,
vymysleli jsme si zhon každodenní.
A tak zítra nevstanu,
prostě jen tak, že nechci.
V posteli sobě si zůstanu.
Buďme si v sobě k sobě v lásce lehcí.