možná jsem
možná jsem
možná jsem Luna
možná sen
a třeba jenom
vítr v poušti
co každou chvílí
okouzlen
si ztrátu duše
nepřipouští
když v zrnku písku
vidím svět
ve vteřinách
pak celé věky
budoucnost
stopa v blátě jen
na břehu
minulosti řeky
možná jsem vesmír
možná ne
a v každé chvíli
jsem sám sebou
sám sobě
v pasti nastražen
ve světě
kde i slova zebou
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
někdy jsou i drobná slůvka jak pyramidy tyčící se k nebi a vy rázem zpřetrháte svůj vzácný sarkofág, jak horlivě stanete z mrtvých...ST*
03.12.2024 09:18:00 | Frr
K tomu mě napadá :-)
"Kdo radost k sobě připoutá,
otrhá křídla života.
Kdo ale radost políbí v letu,
rozbřesk věčnosti zažije tu.
Kdo radost pojistí si klíči,
okřídlený život zničí.
Kdo ale radost políbí v letu,
v rozbřesku věčnosti ožije tu."
-Blake-
02.12.2024 19:53:50 | Niška
..a kde i hladí
(vždyť být sám sebou
je chápat - že to ladí
i když chlad s mrazem zebou)
:)*
02.12.2024 08:17:22 | šuměnka
ztráta duše musí být těžká ... :) ale jen hádám, nevím, zatím se mi to nepovedlo :)
02.12.2024 08:07:16 | lawenderr