Úchecht...
Úchecht...
Anotace: To jsem si jen tak seděla v poloprázdné hospůdce u pivka (po nákupech), hrála klidná hudba a byla báječná pohoda ;-)
Vidím si ruce
sahají do srdce
lechtám se uvnitř těla
jako bych uchechtat
se chtěla
Z obnošených vlasů
kroutí se kudrnky
smetáčkem stříbrným
zametám bolůvky
bolím se ale jen malinko
Piju pivínko
a svět je někde za mnou
má zpoždění
je daleko
A hudba se toulá
kudy se jí zlíbí
si jen tak piju
a sama sebe sdílím
naivní úsměv
na ksichtíku
střádám si svou
pohodovou náladu
do pytlíku
… možná je taky stříbrnej
Komentáře (19)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Dostal jsem chuť na pivo.
08.12.2024 14:12:52 | poslední mezi prvními
Parádní báseň, také mám podobné nálady v tomto období a jsem rád o samotě. Jen vlasy nemám, takže mohu o nich psát jen v minulém čase. :(
06.12.2024 11:17:47 | KarMa
Máš to pěkný. Ahoj!
03.12.2024 17:48:15 | Václawitch von Hákenšmíd
Je to úžasně napsané, hravé a nápadité, Rafinko, nápad za nápadem.. prosím o svolení uložit si mezi oblíbené. :-)
03.12.2024 11:32:16 | Ywach
Juj, to mám radost a děkuju hodně a moc :-)
Si to klíďo ulož, budu ráda ;-)
03.12.2024 11:35:47 | Rafinka
Kus pohody tenhle pytlík nese, opravdu:-)
Někdy je potřeba právě takovejhle "odfrk" :-)*
Pohodový den tobě, Rafinko*
03.12.2024 11:31:14 | cappuccinogirl
..ta pohoda z toho čiší!!
ty z toho čišíš - bez niterného naturelu by mohly být kulisy totožné
ale výsledek vnímání sebe a okolí by se nepotkal s tak krásným výstupem :)*
03.12.2024 11:04:59 | šuměnka
Děkuju ti velice za moc milá slova, mám radost :-)
Psala jsem to včera přímo v té hospůdce do mobilu ;-)
03.12.2024 11:07:35 | Rafinka