asi tak

asi tak

se cítí smutek 

jako kámen

na dně moří

když objímá

bez odezvy

celou duší

nad ránem

když už ví, že skutek utek'

sliby jako svíce hoří

tak to chodí mezi lháři

v panoptiku posraném

 

asi tak se cítí, když se

jako kámen ke dnu snáší

v jizvě dna pak nadosmrti 

bez pohybu vražený

už jen málo

schází asi

příchod rána

lampy zháší

občas slyší

tiché hlasy

hlavu mezi rameny