Málo..
Vždycky jsem málo.
Snad pero osudu mi to psalo,
nebo mě málo lásky hřálo,
někde tam v dětství se to stalo..
Že nikdy nejsem dost.
Dost chytrá, dost silná,
dost hezká, dost pilná.
Ta co neni neomylná..
Furt nezvanej host.
Svýho života, svýho světa.
Po mě ať potopa,
je lákavá věta.
Zbylé ve slevě zboží,
co jen marně se snaží,
nebejt už ta co se bojí,
jestli vůbec za něco stojí.
Pokud čteš, možná by oslovily knihy - "Sám sobě psychologem, terapeutem, psychiatrem". Na českém trhu je mnoho kvalitních tvůrců, kteří tento problém řeší a píší o něm. Tím bych asi začal a pak třeba i navštívit někoho.
21.12.2024 15:08:48 | Krahujec
Ostatní nás občas sráží,
nebo to tak alespoň vypadá,
nikdo nikdy není nic,
žádná jáma bezedná...
05.12.2024 22:19:07 | Gaspi03
Nejsi "málo"... Jsi jaká jsi a věř, že právě tohle stačí... základy jsou postaveny a život bude zkoušet, co vydrží...ale jistě odolají a i úsměv si tě najde*
05.12.2024 19:57:37 | cappuccinogirl
Stojíš za to, si jedinečná osôbka, ktorá je milovaná;)..tvoju hodnotu neurčujú úspechy či neúspechy..
04.12.2024 20:10:47 | agata