Málo

Vždycky jsem málo.

Snad pero osudu mi to psalo,

nebo mě málo lásky hřálo,

někde tam v dětství se to stalo..

Že nikdy nejsem dost.

Dost chytrá, dost silná, 

dost hezká, dost pilná.

Ta co neni neomylná..

Furt nezvanej host.

Svýho života, svýho světa.

Po mě ať potopa, 

je lákavá věta.

Zbylé ve slevě zboží,

co jen marně se snaží,

nebejt už ta co se bojí,

jestli vůbec za něco stojí.